Na konci sil

Opíral se o stěnu. Ztěžka oddechoval. Celé tělo ho bolelo. Síly ho opouštěly. Už jenom chvíli a všechno to skončí. Díval se na chlapce před sebou. Pomalu mrkl. Vypadal, jako jeho otec. Jenom ty oči... ty měl po matce. Mdle se usmál a natáhl k němu ruku.

"Severusi?!" ozvalo se odněkud z dáli. Muž jenom vyvrátil hlavu do strany.

"Ano, drahá?" zavyl bolestně.

"Už jsi našeho syna přebalil? Večeře je na stole," zazněl Hermionin veselý hlásek. Černovlasý kouzelník se rozhlédl po bojišti kolem sebe s nahatým batoletem uprostřed, které cumlalo vlastní prstíky a usmívalo se.

"Nagini, kde jsi?" vydechl zkroušeně.